Poznávání
Třídění, evidence a dokumentace
Základní evidence má být srozumitelná i po několika letech. Každé položce přidělte vlastní interní číslo, zaznamenejte popis, původ, datum získání, stav a umístění. Pokud původ neznáte, napište neznámý, nikoli odhad vydávaný za skutečnost. Fotografie líce i rubu může pomoci při srovnávání, ale nenahrazuje prohlídku originálu.
Založte jednoduché evidenční číslo
Číslování může být prosté: F001, F002 a dále. Toto číslo je vaše evidence, nikoli katalogové označení. Vždy jej spojte s konkrétní kapsou nebo listem.
Evidence nemusí být složitý počítačový program. Stačí tabulka s jednoznačným číslem, stručným popisem, datem získání, zdrojem a umístěním. Připojte pole pro pochybnosti, aby se nejistota časem nezměnila v nepravdivou jistotu.
Nejdřív popište to, co skutečně vidíte, a teprve potom formulujte vysvětlení. Drobné rozdíly v materiálu, tisku a zacházení mohou mít více příčin. Vlastní poznámky pište tak, aby je dokázal zkontrolovat i někdo jiný. Pokud se zdroje rozcházejí, poznamenejte rozdíl a nesnažte se jej zakrýt.
Zapisujte zdroj a nejistotu
U původu oddělujte doložené údaje od vzpomínek a odhadů. Záznam „nalezeno v rodinné krabici“ je užitečný, ale nedokazuje datum pořízení ani původního majitele.
Evidence nemusí být složitý počítačový program. Stačí tabulka s jednoznačným číslem, stručným popisem, datem získání, zdrojem a umístěním. Připojte pole pro pochybnosti, aby se nejistota časem nezměnila v nepravdivou jistotu.
Oddělujte původní vydavatelský údaj, odborný katalog, názor prodejce a rodinnou vzpomínku. Každý typ informace odpovídá na jinou otázku. Záznam bez zdroje může být užitečným vodítkem, nikoli definitivním závěrem. Přesný odkaz a datum nahlédnutí usnadní pozdější opravu.
Fotografie jako doplněk
Fotografujte bez výrazných filtrů a přehnaného doostřování. Přiložte měřítko mimo samotnou známku a poznamenejte, zda jde o líc nebo rub.
Evidence nemusí být složitý počítačový program. Stačí tabulka s jednoznačným číslem, stručným popisem, datem získání, zdrojem a umístěním. Připojte pole pro pochybnosti, aby se nejistota časem nezměnila v nepravdivou jistotu.
Při delší práci si dělejte přestávky a vracejte každý kus na vyhrazené místo. Nepřipravujte si najednou tolik známek, abyste ztratili přehled o jejich původu. Přehledný postup snižuje riziko záměny a poškození. Jediný dobře zdokumentovaný předmět vás často naučí více než desítky neoznačených.
Jak si zachovat pořádek
Jednou měsíčně zkontrolujte, zda evidenční čísla odpovídají fyzickému umístění. Digitální soupis pravidelně zálohujte odděleně od počítače.
Evidence nemusí být složitý počítačový program. Stačí tabulka s jednoznačným číslem, stručným popisem, datem získání, zdrojem a umístěním. Připojte pole pro pochybnosti, aby se nejistota časem nezměnila v nepravdivou jistotu.
Do badatelského deníku napište, co se podařilo zjistit, co zůstává sporné a kde budete hledat dál. Neznámé údaje ponechte prázdné nebo je výslovně označte. Připojte odkaz na použité odborné stránky a případné fotografie. Tím vznikne podklad pro další studium bez nutnosti opakovat všechny kroky.
Kde pokračovat v ověřování
Pro další studium použijte tyto instituce a původní přehledy. Údaje o jednotlivých známkách vždy ověřujte podle konkrétního vydání a dochovaného exempláře.